V životě máme na výběr

Po náročném pracovním dni usedám za volant svého auta. Je podvečer a mám před sebou 20 km relaxační jízdy nádhernou zimní přírodou. Pouštím si mix oblíbené hudby a dříve než se přepnu do režimu osobního života, uzavírám dnešní část života pracovního.

Běží mi hlavou jako film promítaný na filmovém plátně. Obraz a zvuk na straně jedné a já jako divák na straně druhé. Jaký byl dnešní den?

Ve filmu si můžu všímat toho špatného: Co jsem nestihla udělat? Kdo se tvářil nepříjemně? Co se nepodařilo vyřešit? Kdo za mnou přišel s velkým problémem? Kam jsem se nedovolala? Co jsem pokazila? Kdo si přišel stěžovat? Co se nepovedlo? Kdo mi naboural můj časový harmonogram? …

Nebo si užívat hezkých věcí: Které úkoly se mi podařilo úspěšně dokončit? Kdo mi pomohl? Co mě příjemně překvapilo? Kdo mě povzbudil? Co se mi povedlo? Kdo mě pozdravil s úsměvem na tváři? Co pozitivního mi dnešní den přinesl? Co jsem se naučila? Co mi udělalo radost? Co mě rozesmálo? Co mi dodalo energii? Komu jsem udělala radost já? ...

Vnímám, co se zde odehrává. Vím, že je jen na mně, s jakými pocity budu z „kina“ odcházet. V životě máme na výběr. Na co zaměříme svoji pozornost, je jen a jen na nás.

Jaký film si promítnete na konci svého dne vy?