Naslouchám svému tělu

Přísné diety, hodiny strávené cvičením, které vás ani trochu nebaví, spousta investované energie a taky celkem dost peněz. A výsledek? Nabouraný metabolismus i sebevědomí. Přání trvale zhubnout a cítit se dobře ve svém těle se dlouhé roky vracelo do škatulky „nesplnitelné“.

Hubnutí bylo navíc s přibývajícími léty čím dál náročnější a výsledný efekt stál mnohem větší úsilí. A tak jsem se rozhodla zanechat experimentů a jít lepší cestou, s pomocí výživového poradce. Vzorně dodržovaný na míru sestavený jídelníček, výživové doplňky stravy (proteiny, spalovače apod.), k tomu pohyb, nechyběl ani pečlivě vedený deník. Vydržela jsem několik měsíců a zhubla jenom 3 kg. Na konci programu jsem se dozvěděla, že bohužel patřím k lidem, kteří mají problém s hubnutím v hlavě. Tenkrát jsem nechápala, co tím myslí. Jak jako „v hlavě“?

Dnes už vím, v čem byl problém. Měla jsem hlavu plnou přesvědčení. Vypadám hrozně, musím zhubnout. Nemůžu si na sebe vzít tyhle šaty, nemůžu vylézt v plavkách. Musím nakupovat potraviny podle zdravého jídelníčku a jíst v pravidelnou dobu. Nesmím jíst sladká a tučná jídla. Musím cvičit. Večer nesmím jíst sacharidy. Nemůžu jít s kamarádkou do kavárny, protože právě hubnu. Musím jíst nejpozději v pět večer. Samé MUSÍM, NEMŮŽU a NESMÍM.

Za ta léta jsem se naučila poslouchat všemožná doporučení a úplně jsem přestala vnímat svoje tělo. A ono mi začalo úspěšně dávat najevo, že se mu nelíbí, jak s ním zacházím. Extrémně zpomaleným metabolismem a dalšími zdravotními problémy. Nebyla jsem schopná udýchat cestu do většího kopce, po krátké vycházce jsem v noci nemohla spát kvůli bolesti v zádech.

V té době mi do života vstoupilo koučování. Ačkoliv jsem v něm řešila úplně jiné otázky, dovedlo mě na cestu k sobě. Teprve až jsem pochopila, kudy jít, začaly se dít zázraky. V pravý čas mi do života začali vstupovat správní lidé a s nimi nové zdroje poznání.

Byla to dlouhá cesta. Naučila jsem se na ní přijmout sama sebe takovou, jaká jsem. Přestala jsem poslouchat univerzální rady. Našla jsem rovnováhu a přirozenost, naučila jsem se vnímat aktuální potřeby svého těla. Z hlavy jsem vymazala stará přesvědčení, která mi nesloužila. Začala jsem dělat všechno, co mě baví. Bez přemýšlení, jestli se právě teď cítím dobře v plavkách nebo jestli si můžu dovolit dát si zákusek. Do tvorby jídelníčku i pohybu jsem zapojila kreativitu a především radost. Cestu za splněným přáním jsem si začala užívat. A kila šla dolů.

Nikdy jsem nebyla v lepší kondici než dnes. Náročný pracovní den dokážu vyvážit dostatečným odpočinkem. Chodím na dlouhé svižné vycházky, uběhnu 5 km, jdu si zaplavat, zacvičit si do fitka a těším se na léto na kole. Pohyb jsem si zamilovala. Baví mě, že nemusím jet podle plánu, ale že si můžu aktivity vybírat podle momentální nálady a počasí. Stejně tak jídlo. Jím, co mi chutná, a ručička váhy se ani nehne. Stačí naslouchat svému tělu, které dobře ví, co je pro mě a můj život zdravé a dobré.